Válka? Hurá!

Ne, opravdu (na rozdíl od některých mocností a zbrojních koncernů) nepatřím k těm, kteří by se, těšili z válečné vřavy a řinčení zbraní.

Při odvodech jsem před vojenskou službou dal přednost "civilce" a prožil zajímavé 2 roky v nemocnici jako údržbář a zdravotní bratr. Nelituji.
Po vyjádření mnoha lidí, ať už klientů, či přátel zjišťuji, že se jich současný konflikt na Ukrajině hluboce dotkl, proč až teď? Proč to nebyla válka v Čečensku, Sýrii, Lýbii, či Afghánistánu? Prostě proto, že je to blíž. Stejně jako vás více bolí zuby, než naražená holeň. Ruku v ruce s tím vidím jejich skleslost a deprese. Není z čeho se radovat. "Covid" nás "zamknul" u televizních obrazovek, a ty nám nyní sypou depresivní a často zmanipulované zpravodajství přímo z kanálu (televizního rozuměj). To naší psychice nepřidá.
A když se chcete radovat, zajít na ples, koncert, či na výlet, máte navíc výčitky svědomí, že VY si užíváte, zatímco lidé TAM trpí. Ach jo...
V rámci zachování duševního zdraví je však nezbytné, abychom měli důvod k radosti a mysleli pozitivně, i když je to někdy navzdory. Tento recept nadiktoval už před mnoha lety jeden z největších lékařů.
Řekl tehdy: "Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách, hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec... kdo vytrvá až do konce, bude spasen." (Mt 24 k.)
Prvotní křesťané tehdy očekávali ustanovení Božího království, a ti současní snad neusnuli a očekávají rovněž.
Americký kazatel a evangelista Billy Graham řekl: "„Přečetl jsem si poslední stránku Bible, všechno dopadne dobře.“
K tomu se upíná naše naděje, Navzdory útlaku, válkám a dezinformacím je skvělé, že máme něco pevného o co se můžeme opřít. 
Díky Bohu.